Kdo, proč a za co bude bojovat na Ukrajině?

Překvapivě i iDnes napsala o Ukrajině jednu z podstatných pravd, kterou my, co sledujeme i jiné zdroje, dávno víme: drtivé většině Ukrajinců se za „demokratickou“ vládu v Kyjevě nechce bojovat.

Ten článek najdete zde. Pokud se Vám to nechce číst celé, tak shrnu, že většina ukrajinských mužů povolaných do armády se nástupu vyhýbá vším možným způsobem, od útěků do ciziny přes skrývání se doma až po podplácení doktorů. I v samotném Kyjevě to činí až 95% z nich (musím se přiznat, že tohle číslo i mě trochu překvapilo, z cizích zdrojů jsem měl zatím dojem, že to dělá tak 80% těch, co "hlasují nohama"). Porošenko a spol. to chtějí řešit tím, že oficiálně najmou za peníze cizince. Parlament již schválil zákon to umožňující. (Tedy hodně cizinců a oficiálně. Nějací tam neoficiálně bojují již dnes, což se občas provalí, třeba když u Debalceva padl na kyjevské straně dokonce jeden čečenský generál.) Skoro to vypadá, že ti Ukrajinci, co byli ochotni za něco bojovat, jsou již dávno buď v nacionalistických bataliónech Ajdar apod. či Národních gardách, co je zorganizoval Pravý blok, anebo naopak v separatistických milicích.

Těch druhých bude asi podstatně více, což bude jedním z důvodů, proč se to „Rusko“ nedaří Porošenkovi stále porazit. Četl jsem ostatně (překvapivě i toto dokonce i v iDnesu), že se našli i ukrajinští nadšenci, co měli v ČR práci, a přesto se spakovali a šli bojovat „proti fašistům“. (Ano, já vím, že pravicově orientovaný a znalý čtenář by je mohl opravit, že nejde o fašizmus, protože mezi fašizmem a národním socializmem je velký rozdíl - klasický fašizmus například neznal nacionalistickou a antisemitskou nenávist-, ale pochybuji, že by právě teď ocenili jeho smysl pro politologické nuance.)

Zkusím zrekapitulovat některá fakta (že se čtenář všechna nedozvěděl z našeho tisku, není moje chyba).

Janukovyč byl určitě korupčník a dost možná lump i jinak, nicméně zvolený byl plně demokraticky a to již podruhé (a mezi tím vládla druhá strana, takže pravděpodobnost, že by mohl ty volby nějak zmanipulovat, je minimální). Demonstrace na Majdanu možná začaly spontánně, Ukrajina na tom byla pořád špatně, takže důvodů k nespokojenosti bylo dost, nicméně ta ohromná výdrž demonstrantů na place bude mít asi určitou souvislost s oněmi pěti miliardami dolarů, co USA dle svých vlastních slov „investovali do podpory ukrajinské demokracie“ ještě před pádem Janukovyče, o morální, či spíše nemorální, podpoře ze strany mnohých cizích politiků, včetně našich,  ani nemluvě.

Janukovyč podepsal se zástupci demonstrantů dohodu, garantovanou Polskem, Německem a Francií (k nahlédnutí např. zde), dle které Janukovyč stáhl své ozbrojené síly z Kyjeva a v prosinci měly být mimořádné prezidentské volby. Po stažení těch sil ovšem násilný dav s železnými tyčemi a podobnými prostředky demokratické diskuze obsadil prezidentský palác, vládní budovy i parlament. Část poslanců uprchla, těm zbylým bylo naznačeno, že pokud nebudou „správně“ hlasovat, tak… I tak ovšem následně pro odvolání Janukovyče hlasovalo jen 73% poslanců, ač ústava jasně říkala, že k odvolání prezidenta před koncem volebního období je třeba 75%. (Mám navíc dojem, že po odhlasování těmi 75% mělo následovat ještě rozhodnutí ústavního soudu). Přesto bylo odvolání prohlášeno za okamžitě platné.

Takže majdanovci porušili mezinárodně garantovanou smlouvu, použili násilí a z ústavy si udělali trhací kalendář. Přesto se ani jeden ze západních „garantů“ neozval proti nim.

Naopak když si Krymani odhlasovali odtržení od Kyjeva a připojení k Rusku, tak to západní "demokrati" neuznali a obvinili Rusko z „násilné anexe“ (přitom tahačky o kompetence mezi Krymem a Kyjevem trvaly od vzniku samostatné Ukrajiny,  odtržení od Kyjeva již krymský parlament schválil vícekrát, aniž by k tomu potřeboval jakkoliv nutit a  proruské strany tam vyhrávaly všechny volby minimálně od té doby, co Rusko začalo jít ekonomicky nahoru, což bylo asi před 15ti lety).

Když se o totéž pokusili násilím rusky hovořící obyvatelé Novoruska (na rozdíl od Krymu žádné regionální zastoupení neměli, protože šéfové ostatních oblastí se jmenují z Kyjeva, takže v tu dobu to již byli lidi jmenovaní majdanovci, a tudíž nenásilnou možnost asi neměli), bylo to opět prohlášeno za ruskou agresi, a vyslání armády proti nim bylo najednou OK. (na rozdíl od situace o pár měsíců dříve za Janukovyče, kdy se rovněž násilím zmocnili jiní místních vládních budov ve Lvově a vyhlásili rovněž odtržení od Kyjeva a kdy se západní politici mohli přetrhnout výzvami, aby proti nim Janukovyč rozhodně nepoužil násilí)

No,  pak byly i parlamentní volby, ve kterých na východních územích zvítězil Opoziční blok tak jako jeho předchůdce Janukovyčova Strana regionů mnoho voleb před tím, jenomže nejen že část východu byla mimo, ale i v tom zbytku byla strašně nízká volební účast – leckde jen 10%. S předcházejícími masakry v Oděse a jinde, stejně jako s po ulicích se potulujících po zuby ozbrojených příslušnících nacionalistických batalionů, to jistě vůbec nesouviselo.

Následně se pak poslepovala koaliční vláda, jejímiž členy se staly i na politickou stranu přeměněný Pravý blok a „Svoboda“ exprezidentky Tymošenkové, kteréžto strany vykazují všechny podstatné znaky národního socializmu (sama zmíněná protagonistka to lapidárně vyjádřila hned po propuštění z vězení, kde dlela za korupci, slovy „Na ty Moskaly (česky Rusáky) na východě naházíme atomovky“. V té době se přitom o válce s Ruskem vůbec nemluvilo, takže šlo evidentně o stručný návrh na, řekněme, konečné řešení východoukrajinské etnické otázky. Docela by mě zajímalo, jaký rachot by vypukl, kdyby něco podobného řekl Putin).

Této vládě pak EU, USA i MMF sypou miliardy eur či dolarů, ať už v penězích či ve formě výstroje a výzbroje, bez nichž by kyjevská vláda dávno zkrachovala. To fakticky znamená, že ti najatí cizinci budou placeni z těchto miliard (tedy z té části, co majdanští „demokrati“ nerozkradou).  

Západem placení (tedy i z tvých peněz, český daňový poplatníku) žoldnéři tak budou bojovat za Západem dosazenou a udržovanou vládu proti rusky hovořícím obyvatelům ukrajinského východu (je jich tam většina, protože ruštinu má za mateřštinu i valná část z těch, co jsou úředně vedeni jako Ukrajinci, takže se nenechte mást tím, že oficiálně jsou tam etničtí Rusové v menšině), kteří se chtějí odtrhnout zpod Západem dosazené nacionalistické antiruské vlády. (Připojit se k Rusku, protože je tam mnohem vyšší životní úroveň, by nepochybně chtěli taky, jenže to ze stejného důvodu nechce Rusko). A říkat se tomu bude i nadále ruská agrese.

(Tady by měl být zvracející smajlík.)

Napadá mi ještě, že pokud se časem dočtete, že vyjednavači věřitelů se s Řeckem dohodli na upraveném reformním programu, takže jim pošlou slíbenou pomoc či tak něco, bude to znamenat, že další miliardy daňových poplatníků poputují jako úplatek řeckým komunistům za to, že budou souhlasit s prodloužením sankcí proti Rusku (kde jsou jen tak mimochodem komunisti již dlouho pouze v opozici). To prodloužení totiž musí odsouhlasit všechny EU státy nejpozději v červnu, jinak by sankce přestaly platit, čímž by se těmto politikům rozbily bábovičky. Myslím, že ti  jižní soudruzi, zvlášť ten jeden, co se jmenuje tak nějak jako Vofukis, to velmi dobře vědí.