Proč má Evropa málo aneb démoni chtíče

„Opravdu velikým ziskem je ovšem zbožnost, která umí být spokojená s tím, co má.“ (Bible, 1.Timoteovi 6,6) -myslím, že toto je bohatství, které soudobým Evropanům zoufale schází. Na rozdíl od bohatství skutečného.

Podíváte-li se do jakýchkoli žebříčků zemí dle HDP na hlavu, průměrného příjmu na hlavu či životní úrovně, zjistíte, že i přes pokles životní úrovně v posledních letech patří dnešní Evropané stále mezi nejbohatší lidi na Zemi. Průměrný Evropan je mnohem bohatší než průměrný Afričan, Asiat či Latinoameričan – přičemž na těchto kontinentech dnes žije drtivá většina lidí.
Pro toho, kdo má dojem, že on chudák není průměrný Evropan apod., mám krátký dotazník:
1) Bydlíte v místnostech celoročně vytápěných na pokojovou teplotu?
2) Máte k dispozici tekoucí, ba dokonce teplou vodu?
3) Můžete jíst každý den maso?
Jestliže jste odpověděli 3x ano, pak vězte, že máte to, co i u nás před 200 lety neměla snad ani nižší šlechta a dodnes to nemá většina lidí na této planetě.
Tak mě napadá, že uvedené mají u nás i sebevětší zločinci ve výkonu trestu,  což může být jedna z příčin, proč mnoho přistěhovalců z třetího světa nemá v Evropě žádné zábrany, ale to jsem odbočil.

Podíváme-li se ovšem na nějaké průzkumy spokojenosti lidí ať už s životem či se svojí ekonomickou situací, tak to tak vůbec nevypadá. (viz např. zde)
Řekl bych, že s tím budou souviset jiná data, konkrétně např. od australského statistika náboženství Petra Crossinga, který zjistil, že zatímco v roce 1910 žilo 66% křesťanů v Evropě, dnes již žije zhruba takovýto podíl na Jižní polokouli.
V lidském srdci je totiž prázdné místo – asi tak ve tvaru Boha – které volá po naplnění. To místo bylo přitom stvořeno tak, že doopravdy naplnit ho může pouze Svatý Duch. Samozřejmě se můžete pokusit – a mnozí se stále pokoušejí – ho naplnit i pozemskými věcmi, například vzděláním, kariérou, úspěchem, slávou, vlastnictvím krásných věcí, tučným bankovním kontem, dobrým jídlem, sexem, alkoholem, drogami – a to jsem určitě nevyjmenoval všechny možnosti. Potíž je v tom, že Duch je nekonečně veliký, zatímco pozemské věci jsou konečné, takže ať jich tam dáte sebevíc, pořád bude nějaké prázdno zbývat.
„...naučil jsem se totiž být za všech okolností spokojen. Umím se uskromnit a umím užívat hojnost. Do všeho jsem v každém ohledu zasvěcen: být sytý i hladový, mít nadbytek i nedostatek. Všechno mohu v Kristu, který mě posiluje.“ (Filipským 4,11-13)
Dá se to říci i tak, že Duch dává klid a pokoj nezávislý na situaci, zatímco démoni chtíče, ať už jakéhokoliv, jsou nenasytní, resp. nasytitelní jen na malou chvíli, po které budou vždy žádat více či něco (případně někoho) jiného.
Což může být příčinou nejen výše uvedených pocitů, ale nakonec i toho, proč se dnešní evropské dluhy nedají zaplatit. Vyrovnat rozpočet totiž „nelze“, protože je tady příliš mnoho  „nezbytných“ výdajů, které se „nedají“ seškrtat, protože to někdo naprosto „nutně“ potřebuje. A tak to místo zaplacení politici řeší a řeší, a samitují a samitují a jestli neumřou, tak tam budou samitovat …. no, dokud nepřijde nějaký veliký průšvih, který je smete, protože bez duchovní změny je to rozumně neřešitelné. Z čehož i plyne, že zásadní změna, která časem určitě nastane, protože dosavadní trend je slepá ulička, nemusí být nutně k lepšímu. Ono ve 30. letech si také dost lidí taky myslelo, že horší to už být nemůže – a mohlo.

---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Pro pořádek bych měl asi poznamenat, že biblické citáty, které používám a budu používat jsou z překladu Bible pro 21.století, pokud v některých případech výslovně neuvedu jinak.